Jak probíhá exekuce

---

Exekuční řízení lze rozdělit do následujících fází:

Exekuční návrh

Exekuční řízení se zahajuje na návrh oprávněného (příp. na návrh toho, kdo prokáže, že na něj přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu) a je zahájeno dnem, kdy tento návrh došel zvolenému exekutorovi. Od okamžiku zahájení začínají běžet veškeré lhůty. V případě, kdy podá oprávněný více návrhů v téže věci, vede exekuci ten exekutor, který je jako první zapsán v rejstříku zahájených exekucí (neveřejná databáze, kterou provozuje Ministerstvo spravedlnosti ČR a údaje z něj jsou poskytovány pouze soudům a Exekutorské komoře ČR).

Oprávněný může podat exekuční návrh ve chvíli, kdy povinný dobrovolně nesplní to, co mu ukládá exekuční titul a zároveň se nejedná o vybrané případy, u kterých se provádí soudní výkon rozhodnutí příslušným soudem. Pokud má již oprávněný vůči témuž povinnému podán návrh u stejné osoby exekutora, je možné tato řízení spojit. V případě, kdy jsou proti povinnému vedena řízení u několika exekutorů, exekuční soud na návrh povinného tato řízení spojí, avšak toto je možné pouze v případě, kdy jsou vůči povinnému vedena alespoň dvě řízení a pohledávka nebyla nikomu postoupena (oprávněným je tedy stejný věřitel jako v době vzniku pohledávky) nebo je-li předmětem jednotlivých vymožení peněžitého plnění částka, která nepřevyšuje 10.000,- Kč. Tento návrh podává povinný přímo exekučnímu soudu, který usnesením o spojení určí exekutora, který řízení povede a dále určí náklady, které byly vynaloženy exekutorem či exekutory, kterým již řízení nenáleží.

Návrh na zahájení exekučního řízení musí splňovat požadavky uvedené v § 38 exekučního řádu – jde zejména o označení osoby exekutora a jeho sídla, musí být patrné, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje. Dále musí obsahovat jména účastníků řízení a adresu jejich trvalého pobytu včetně dalších bližších údajů, kterými může být datum narození, rodné číslo, identifikační číslo apod. Přesně musí být označen exekuční titul a uvedena povinnost, která má být exekučním řízením vymožena (příp. v jakém rozsahu již byla povinným splněna) a možné označení důkazů, pokud budou existovat. K návrhu je nutné připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti (příp. stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti).

Pokud návrh trpí vadami, je nesrozumitelný či neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby nejpozdějido 15 dnů tento návrh opravil nebo doplnil. Nestane-li se tak, bude návrh odmítnut.

Pověření a nařízení exekuce usnesením soudu

Ve lhůtě nejpozději 15 dnů ode dne doručení návrhu na zahájení exekuce požádá exekutor exekuční (okresní) soud o pověření a nařízení exekuce. Soud má následně na provedení tohoto úkonu dalších15 dnů. V této věci se nejedná o soudní rozhodnutí v pravém slova smyslu, proto není doručováno účastníkům řízení, vyhotovení tohoto pověření (resp. usnesení soudu) obdrží pouze soudní exekutor. Od doručení exekutorovi běží opět lhůta 15 dnů, kdy má exekutor povinnost vyrozumět oprávněného o zahájení exekuce. Naopak povinnému toto vyrozumění exekutor zašle nejpozději s prvním exekučním příkazem a musí být doručeno do vlastních rukou. Na obsah vyrozumění jsou kladeny zákonné nároky a musí obsahovat označení exekučního soudu, označení exekutora, který vede řízení, označení řízení pod spisovou značkou, označení exekučního titulu a orgánu či osoby, kterou byl vyhotoven, označení oprávněného a povinného, označení povinnosti, která má být vykonána,podpis, datum a poučení. Proti usnesení lze podat odvolání.

Po doručení vyrozumění nesmí povinný nakládat se svým majetkem (včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů), s výjimkou běžné obchodní a provozní činnosti, na kterou se tento zákaz nevztahuje, a dále s výjimkou uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má povinný vyživovací povinnost, a následně i s výjimkou udržování a správy majetku. V případě porušení zákazu nakládání se svým majetkem je takové právní jednání neplatné(avšak neplatnost jednání automaticky nevzniká jednáním povinného, námitku neplatnosti musí vznést exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel).

Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval tento zákaz nakládání s ním, může exekutor rozhodnout, že se zákaz vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí se doručuje společně s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.

Pokud bude chtít povinný zpeněžit svůj majetek nebo jednotlivé součásti majetku (nesmí být však již postiženy jinou exekucí) k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce či oprávněného, může tak učinit pouze s písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů, nejméně však za cenu obvyklou zjištěnou znaleckým posudkem.

Pokud bude povinný chtít se svým majetkem disponovat, může u exekutora složit peněžní částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného a na základě jeho návrhu zruší exekutor do 7 dnů od doručení tohoto návrhu zákaz disponování s jeho majetkem. Podobné zrušení zákazu může exekutor učinit na takovou část majetku i ve chvíli, kdy povinný v návrhu uvede a zároveň doloží, že jeho zbývající majetek postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně jejích nákladů.

Společně s vyrozuměním o zahájení exekuce zašle exekutor povinnému výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž bude vyčíslen vymáhaný nárok včetně zálohy na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Povinný musí být též poučen, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce a jím bude exekuční řízení provedeno a splněno. V případě, že v této lhůtě nebude povinnost splněna, exekutor provede exekuci. Tato 30denní lhůta je tak stále ještě šancí pro každého povinného, aby svoji povinnost dobrovolně splnil a nemusela být provedena exekuce, která bude legálním zásahem do jeho života i majetku.

Vydání exekučního příkazu

Uplyne-li 30denní lhůta od vyrozumění povinného o zahájení exekuce a výzvy ke splnění vymáhané povinnosti a povinný svoji povinnost nesplní, bude vydán exekuční příkaz. Exekučním příkazem je příkaz k samostatnému provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v exekučním řádu. Exekutor má povinnost zvolit takový způsob exekuce, který nebude nevhodný, a to zejména ve vztahu k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být pohledávka uspokojena.Proti exekučnímu příkazu není přípustný žádný opravný prostředek, tedy nelze se proti němu nijak odvolat.

Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před uplynutím 30denní lhůty ke splnění povinnosti, před právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, před zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí, před právní mocí exekučního příkazu.

Povinný nesmí svůj majetek, který je postižen exekučním příkazem, převést na jiného, zatížit ho či jinak s ním nakládat. Takové právní jednání je neplatné.

Přesné obsahové náležitosti písemného vyhotovení exekučního příkazu jsou vymezeny v §§ 48 – 49 exekučního řádu. Ve chvíli, kdy bude exekuce provedena či zastavena, zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů.

Exekutor má právo vyzvat oprávněného, aby navrhl způsob, jakým má být exekuce provedena a aby označil plátce mzdy či jiného příjmu povinného, příp. osobu, vůči které má povinný pohledávku. Exekutor může též předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti plynoucí z exekučního titulu či k prohlášení o jeho majetku.

Provedení exekuce konkrétním způsobem

V případě, kdy nebylo vyhověno odvolání, návrhu na zastavení či odkladu exekuce, dochází k samotnému provedení exekuce. Konkrétní způsob provedení určuje exekutor, ale může zvolit pouze takový, který je uveden v exekučním řádu. Exekutor má právo jednotlivé způsoby kombinovata existuje i možnost použití všech zákonných způsobů najednou, a to buď současně nebo postupně.

Exekutor má právo zajistit majetek povinného, avšak pouze v rozsahu, který bude bezpečně postačovat k uhrazení vymáhané pohledávky včetně jejího příslušenství a ostatních nákladů (i těch pravděpodobných) na celou exekuci. Je vyloučena svévůle exekutora, aby zajistil majetek v nepřiměřeném poměru ve vztahu k vymáhané pohledávce.

Primárně se dle zákona exekuce týkající se zaplacení peněžité částky provede přikázáním pohledávky, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech. Pokud některý z těchto způsobů nebude účelný a nepostačí k uhrazení vymáhané pohledávky, provede se exekuce na peněžitou částku prodejem movitých věcí a nemovitých věcí nebo postižením závodu.

Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést:

• srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
• přikázáním pohledávky,
• prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
• postižením závodu,
• zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech,
• správou nemovité věci,
• pozastavením řidičského oprávnění.

Exekuce na jiné než peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti a lze ji provést:

• vyklizením,
• odebráním věci,
• rozdělením společné věci,
• provedením prací a výkonů.

Splnění povinnosti z exekučního titulu a vypořádání nákladů exekuce

Účel exekuce je naplněn ve chvíli, kdy je splněna povinnost plynoucí z exekučního titulu a jsou zároveň vypořádány náklady vzniklé touto exekucí.