Exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí
Exekutor má právo (i bez návrhu oprávněného) zajistit movité věci povinného, které sepsal do zvláštního soupisu, je-li to účelné a zejména je-li zde obava z jejich poškození či ztráty. Exekutor tyto zajištěné movité věci převezme do své úchovy, příp. je uloží u jiného vhodného schovatele. Toto se týká i těch věcí, jejichž je povinný spoluvlastníkem.
Výkon rozhodnutí se však nemůže týkat věcí, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, příp. k plnění svých pracovních úkolů a též věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Z výkonu rozhodnutí jsou tak vyloučeny zejména: oděvy, běžné vybavení domácnosti, snubní prsteny a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima či zvířata. V případě podnikatelů se výkon rozhodnutí nemůže týkat takových věcí, které povinný nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti, s výjimkou pohledávek, které jsou zajištěny zástavním právem na těchto věcech.
Soupis movitých věcí povinného lze provést na základě údajů z rejstříků či databází, které jsou vedeny na základě zákona, ale téměř ve většině případů dochází k soupisu na místě samém. Usnesení o nařízení výkonu exekuce se povinnému doručí až na místě při provádění tohoto úkonu, není-li povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis věcí a konkrétní věci, které byly sepsány. Toto vyrozumění a seznam sepsaných věcí se doručí také oprávněnému a manželu povinného.
Povinný musí exekutorovi (resp. zaměstnancům exekutorského úřadu oprávněným k výkonu exekuční činnosti) umožnit přístup na všechna místa, kde má své věci. Ten, kdo provádí výkon tohoto rozhodnutí, je oprávněn učinit osobní prohlídku povinného i jeho bytu (příp. sídla či místa podnikání) a jiných místností povinného, včetně skříní a jiných schránek. V případě uzamčení těchto prostor je oprávněn zjednat si do bytu, prostor či skříní a ostatních schránek přístup i proti vůli povinného. Do soupisu budou uvedeny věci v takovém rozsahu, aby výtěžek z jejich prodeje postačil k uspokojení pohledávky včetně jejího příslušenství a všech ostatních nákladů exekuce.
Nepodaří-li se v bytě povinného (či na jiném místě) sepsat žádnou věc, je toto oznámeno oprávněnému, který je zároveň vyzván, aby označil místo, kde se nacházejí věci povinného, které by mohly být sepsány. Pokud ani toto nebude úspěšné a nepodaří se zajistit žádnou věc, bude řízení zastaveno.
Rychle se kazící věci budou povinnému odebrány a prodány mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány.
Důležitým institutem obrany je vyškrtnutí věci ze soupisu. Každý, kdo má právo k věci, která nepřipouští exekuci, může podat návrh na vyškrtnutí věci ze seznamu. Tento návrh musí být podán do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu a podává ho přímo u exekutora, který o návrhu rozhodne do 15 dnů od jeho doručení. Exekutor rozhoduje zejména na základě listin, které mu navrhovatel předloží společně s návrhem, a dále též na základě znaleckých posudků či jiných vyjádření a zpráv orgánů veřejné moci či jiných osob. Pokud souhlasí s vyškrtnutím oprávněný, vyškrtne ji exekutor vždy ze soupisu.
Pokud nebude navrhovateli vyhověno (byť jen zčásti) a exekutor odmítne věc ze seznamu vyškrtnout, má navrhovatel právo podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora žalobu o vyloučení věci, která se podává exekučnímu (okresnímu) soudu. Od podání návrhu do uplynutí této 30denní lhůty a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
V případě vyhovění (ať exekutorem či exekučním soudem) musí být daná věc bez zbytečného odkladu předána navrhovateli.
Veškeré ostatní zajištěné movité věci, které nebudou vyškrtnuty ze seznamu, nabídne exekutor veveřejné dražbě. To samé platí i v případě nemovitostí, avšak podmínkou jejich prodeje je povinnost prokázání listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány (příp. notářskými listinami), že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného. Při oceňování se použije cena obvyklá dle zvláštního právního předpisu (tím je v tomto případě zákon o oceňování majetku).
Veřejná dražba probíhá v režimu ustanovení občanského soudního řádu a movité věci se zpravidla nabízejí za třetinu jejich odhadní ceny, nemovité věci za dvě třetiny jejich odhadní ceny.
